Floristický kurz v Litovli 2015

V neděli 12. července 2015 byl zahájen „velký malý“ floristický kurz (malý ve významu celorepublikovém, neb ten „velký“ se letos konal opět na Slovensku; velký, ježto to pro pobočku nebyl klasický minikurz jako v uplynulých letech – ale protože se na tomto kurzu podílela, další „klasický moravskoslezský minikurz“ se letos neuskutečnil). K zahájení došlo krátce po 19. hodině v restauraci přilehající k jedné z budov, v nichž se mohli účastnici kurzu ubytovat. Ti, kteří tak učinili již v odpoledních hodinách, se mohli vydat na první exkurzi už v 15:30. „Trasa exkurze č. 1 směřovala do maloplošného chráněného území PP Hvězda, které je charakteristické pestrou mozaikou vlhkých luk, rákosin, mokřadů a vrbového luhu, ohraničené přirozenými rameny vodního toku Malé vody na okraji města Litovle.“ (Petr Kocián) My ostatní, kteří jsme dorazili až v podvečer před zahájením, jsme se alespoň přivítali se známými, které jsme mnohdy rok nebo i déle neviděli, a po zveřejnění tras plánovaných na pondělní exkurze jsme se tísnili u nástěnek, kde visely zápisové archy.

Pondělní exkurzi jsme zahájili cestou autobusem do Červenky, odkud jsme dále pokračovali vlakem do Štěpánova. Majíc společnou cestu s exkurzanty jedoucími do Olomouce, budila naše skupinka dojem ještě početnějšího uskupení, než jaké jsme vytvořili po výstupu z vlaku. Botanizování jsme zahájili hned ve stanici, odkud jsme pokračovali mezi poli do lužního lesa Litovelského Pomoraví. Při okrajích polí jsme se mohli potěšit pohledem na Sherardia arvensis, Valerianella dentata, Veronica polita nebo též Silene noctiflora. Doslova v cestě nám rostla Potentilla norvegica. Po překonání silnice jsme pozorovali Lepidium densiflorum. V pobřežních porostech nás upoutaly Carex pseudocyperus, Galium rivale, Geranium phaeum či Hypericum hirsutum. Po krátkém přesunu podél silnice (kdesi jsme zahlédli 1 rostlinu Cirsium canum, které rostlo hojněji v loukách, kterými jsme procházeli později) jsme došli k Chomoutovskému jezeru, kde nás krom labutí upoutaly též vodní kytky – hojně např. Ceratophyllum demersum a Myriophyllum spicatum, při důkladnějším prozkoumání též Najas marina a vedoucí exkurze ještě později odněkud vylovil Utricularia australis. Mezitím jsme měli možnost prohlédnout si jediný zaznamenaný exemplář Scirpus radicans. Cestou k několika tůním jsme opakovaně zahlédli rostliny Inula britannica a v nich pak např. Lemna trisulca či L. turionifera. V nedaleké Oskavě nás pak upoutaly porosty Batrachium peltatum), Sparganium emersum, Elodea canadensis či Callitriche cophocarpa. Exkurzi jsme zakončili v obci Horka nad Moravou, kde měl bohužel zavřeno místní minipivovar. Do Litovle jsme byli přivezeni autobusy zahrnutými v IDSOKu, avšak první z řidičů na nás koukal lehce vyjeveně, když jsme po něm chtěli lístek až do cílové stanice, takže cesta se nám lehce prodražila. Naštěstí druhý z řidičů působil gramotněji, a zvládl nám vydat lístek pouze na chybějící dvě zóny, čímž lehce ubral našemu zklamání spojenému s prodražením cesty i z delšího čekání na jeho příjezd.

Na úterní trasy nás rozvezl objednaný autobus. Předešlého večera jsem se zapsala ke skupince, ve které byla mj. řada mých známých s rodinami z jihu Čech a pár lidí z pobočky ČBS. Naše první kroky byly po Horní Loděnici. U silnice rostlo několik halofytů – mezi jinými Spergularia salina, kterou jsem dosud nikde nezahlédla (pěkně didakticky vedle ní rostla „obyčejná“ Spergularia rubra). Jedna z prvních luk, na které jsme zamířili, pro nás měla hned několik překvapení. Prvním z nich bylo Senecio paludosus, které jsme očekávali, že uvidíme až mnohem později v rezervaci, druhým Beckmannia eruciformis. Následně jsme se vyloupli u rybníčku, kde mě potěšila Veronica scutellata (jeden z mých oblíbených rozrazilů), kterou jsme pak viděli ještě několikrát. Část cesty vedla okrajem pole, na kterém nic zajímavého nerostlo, ale v jeho těsné blízkosti byly loučky a pobřežní porosty kolem potůčku stojící za pozornost. Kromě nepřehlédnutelných kýchavic Veratrum album subsp. lobelianum na několika místech nezřídka rostly kosatce Gladiolus imbricatus. Jejich výskyt v místech, kde by je člověk úplně nehledal, se nám poštěstilo zaznamenat hned několikrát (např. mezi výsadbou mladých smrčků). Při lesním okraji jsem zahlédla i Polygonatum verticillatum. Přes pastvinu jsme došli k PR Mokřiny u Krahulčí. Ne, že by nebyly pěkné, ale vše zajímavé jsme už tuším viděli cestou. Odtud jsme pokračovali mj. lesy k Dětřichovu, kde nás měl nabrat autobus (já měla soukromý odvoz, na který jsem se těšila jako malé dítě na Vánoce, tak si teď nevybavuji, jestli tam byly ještě nějaké zajímavější druhy, snad jen Circaea alpina a pár plodných borůvek).

Střed týdne jsem se rozhodla završit v cílovém místě exkurze ve Štenberku a tak jsem měla na výběr ze dvou tras. Vybrala jsem tu, na kterou bylo přihlášeno méně účastníků, a rozhodně nebyl důvod litovat (druhá skupina do města ani nedorazila). Středeční putování jsme zahájili v Chabíčově, kam nás po pár lehkých zaváháních (několikrát jsme couvali, např. kvůli příjezdu k lesu, kam byl zákaz vjezdu) dovezl objednaný autobus. Hned na stráni za obcí jsem spatřila Potentilla recta. Procházka lesem byla lehce nemasná neslaná, byť i tady rostly druhy jako Geranium phaeum, Hypericum hirsutum či Polygonatum verticillatum. Mimo ně nás skoro celou cestu provázela Dentaria bulbifera a nezřídka jsme spatřili i pár rostlin Daphne mezereum. Vrcholem exkurze ale byla návštěva obnaženého rybničního dna, kde rostly v kvantech další mí oblíbenci – Carex bohemica a Limosella aquatica. Ty navíc provázel Cyperus fuscus. No a než byl čas vyrazit zpět k autobusu, stihli jsme nakouknout i na nádvoří hradu a občerstvit se v podhradí.

Při výběru trasy na čtvrtek mě vedla podobná myšlenka jako předchozí den - kde ji završit (z nějakého důvodu mě lákala Náměšť na Hané). Exkurzi jsme zahájili v Drahanovicích. Největší pozornost přitáhly hromady navezené hlíny, kde mj. upoutal Hyoscyamus niger. V sousedním Ludéřově potěšily Euphorbia exigua a Verbena officinalis. Pokračovali jsme kolem sušších/teplomilnějších stráněk s Eryngium campestre, Falcaria vulgaris či Centaurea stobe. Kraje polí zpestřovaly Consolida regalis, Aphanes arvensis či Valerianella dentata. Na jednom zaplevelenějším plácku kdesi uprostřed (očividně tam bylo, před suchy posleních dní, mokřeji) jsme pátrali po Myosurus minimus - a po chvíli jej vskutku našli. To už jsme se blížili Terezskému údolí. U přírodní rezervace zaujaly Knautia drymeja a Astrantia major. V samém údolí bylo poutavých více druhů, ale většinou jsem je neviděla v místě nálezu, ale až později uškublé - např. Rosa sherardii. Výjimku představují Centaurium pulchellum nebo Epilobium parviflorum. V Náměšti jsme nakoukli k zámku i ke zřícenině hradu a vyrazili na vlak. Cestou jsme míjeli ještě pole s řepou, mezi níž byly Euphorbia exigua, Falcaria vulgaris a Silene noctiflora. Exkurzi jsme završili nálezy na nádraží (Papaver argemone či Picris hieracioides).

Páteční exkurze byla nečekaně dobrodružná. Kdesi od Vojtěchova jsme zamířili k NPR Špraněk a dál k Javořičským jeskyním. V lesích upoutaly Hepatica nobilis, Euphorbia amygdaloides aj. Z dáli jsme spatřili i Actea spicata a nejpestřejší byl kupodivu mladý smrčák plný orchidejí Cephalantera damasonium, C. rubra, Neottia nidus-avis, Platanthera cf. bifolia, Epipactis helleborine a dokonce i Cypripedium calceolus (bohužel nekvetoucí). ...

Copyright © 2012-2019 http://www.bzo-mz.hostuju.cz/ Všechna práva vyhrazena. English version Česká verze